Kronika

Historie chomutovského florbalu se datuje od roku 1998. V pondělím podvečeru 17.srpna se parta nadšenců sešla v restauraci Džbán, kde se rozhodli pro založení sportovního klubu. Zasloužili se o to zejména pánové Petr Balík, Jiří Giptner a Jiří Raab, kteří byli také později zvolení do vedoucích pozic. Při tomto "nultém zasedání" bylo třeba nejprve vymyslet název. Původně navrhovaná pojmenování "Smrduté ponožky", "Pláničtí faráři", "Vyznavači ohně" či "North Stars" se nesetkala s bezvýhradnou podporou. Uspěl až Petr Balík se svým nápadem: "Okres na severu!" a bylo rozhodnuto.

Vlna nadšení měla za následek také několik dalších výrazných nápadů. Namátkou snad jen snaha Jiřího Raaba o to, abychom hráli v červených trenýrkách, bílých nátělnících a obuti v jarmily (vzpomínka na školní léta). Nakonec se všichni usnesli na černých dresech a trenýrkách. V praxi začali všichni pracovat hned druhý den. Výsledkem byl soubor pravidel, žádost o přijetí do České florbalové unie, návrhy znaku, několik dalších zájemců o členství v klubu a zjištění, že v černém se hrát nesmí. Během září byl původní název změněn na "FbC 98 Chomutov".

Pro ilustraci opisujeme z tehdejšího tisku: Ve druhé polovině roku 1998 se v tělocvičně 12.ZŠ v Heyrovského ulici sešla parta nadšenců k prvnímu tréninku sportu ve světě zvaném FLOORBALL. Hra s hokejkami na góly si hned všechny získala. Podařilo se sjednat nějaké přáteláky, některé z nich dokonce vyhrát a prakticky po roce testování vlastních schopností se přihlásit do regulérní mistrovské soutěže, oficiálně pojmenované Okresní přebor - sever.

A tak stál nový chomutovský sport na prahu své první sezóny...

Soutěžní ročník 1999/2000 byl náš první v oficiální struktuře České florbalové unie. Jak již bylo zmíněno, nastoupili jsme v soutěži mužů zvané Okresní přebor - sever. Historicky první zápas jsme odehráli 3.10.1999 v České Lípě a uhráli jsme v něm remízu s Podještědskými Pardály 2:2. Góly tehdy dávali Petr Balík a Tomáš Slabihoud. Zdravá sebedůvěra a odhodlání, to byly do začátku naše největší zbraně. Azyl pro domácí turnaje jsme tehdy našli v hale v Údlicích a později také ve sportovní hale na Březenecké. Celkově jsme v této naší premiérové sezóně odehráli 20 zápasů a z šestičlenného startovního pole jsme obsadili pěkné 4. místo. „Jednou týdně jsme se scházeli na tréninku bez trenéra. Vědomosti o tomto sportu, který jsme si vybrali, jsme čerpali z odborné literatury. Nakonec jsme měli šance i na lepší konečné umístění, když dvakrát jsme prohráli o branku v poslední minutě zápasu, ale to ke sportu také patří," hodnotil sezónu kapitán týmu Tomáš Slabihoud. Po mistrovské sezóně si mužstvo odskočilo na turnaj do Toužimi, kde uhrálo druhé místo.

Florbalový klub FbC 98 Chomutov turnaj oblastního přeboru pořádal za dobu své existence poprvé. Ve snaze o optimální prostředí zajišťoval také mantinely, které nevlastní, takže si je musel vypůjčit v Praze. Jsou nižší než hokejové. Všechna družstva do Chomutova přijela v pěkném sportovním oblečení a předváděla dobré výkony. Hra s hokejkou a zvláštním míčkem nepostrádá atraktivnost. Tento nový druh sportu má v Chomutově perspektivu, už teď s ním mládež začíná. Týmy nastupují v sestavě 1+4 a během zápasu mají možnost rychle střídat. Všechny zápasy řídí hráči florbalu, účastníci turnaje. Přes dres si natáhnou černý rozhodcovský (na utkání jsou předem delegováni) a velice objektivně a odpovědně zápasy soudcují."

Základy byly položeny a FbC 98 Chomutov se mohl začít připravovat na díl druhý: 2000/2001 - Druhá severozápadní liga - sever. Nejen název soutěže byl novinkou. Nová sezóna doznala i jiných změn. Měla o dva účastníky více, tedy celkem osm týmů, a na místo dvou zápasů v každém turnaji se v některém hrály i tři v délce 2x20 minut. Potkaly nás také potíže s pořádáním, jelikož chomutovské sportovní haly byly na dané termíny obsazené. Jednou jsme museli pořádat na malém sále Městské sportovní haly, podruhé dokonce v Ústí nad Labem. Přes objektivní potíže jsme se dokázali přenést a rozehráli jsme výsledkově vydařený ročník. Opět jsme skončili čtvrtí, avšak díky tomu, že před námi umístěné B týmy Mostu a Kladna do vyšší soutěže nemohly, posunulo se postupové právo na naše bedra.

Protože se soutěž hraje s vyšším počtem hráčů na hřišti, bylo třeba posílit kádr i kvantitativně. Původní desítku „mazáků" doplnilo šest mladých hráčů. Společné přípravy se již účastní Jiří Krýdl (85), David Livora (79), Petr Novotný (80), Rostislav Pelc (84), Martin Píša (85) a Lukáš Vinter (81). FbC 98 Chomutov pracuje bez funkcionářů. Veškerou administrativní agendu si obstarávají samotní hráči, vedoucím mužstva se stal hráč Milan Hromádka a kapitánem Jiří Tlustý, oba zkušení harcovníci. Chomutovští florbalisté by chtěli ve vyšší soutěži obstát a hrát pro radost nejen svou vlastní, ale také florbalové přízně, která se v regionu rozrůstá.

Na prahu třetího ročníku nás čekala nová výzva - Severozápadní liga 2001/2002. Ve vyšší soutěži jsme si poprvé vyzkoušeli hru systémem 5+1, která byla poté zavedena ve všech soutěžích ČFbU. Byl to pro nás doslova křest ohněm. Několik těsných proher v úvodu sezóny nám nikterak na sebevědomí nepřidalo. Postupem času přišlo také několik vyšších brankových přídělů. Vše mělo za následek, že vyšší soutěž se udržet nepodařilo. Skončili jsme na předposledním místě a sestoupil zpět do Přeboru. V souvislosti s touto sezónou je potřeba také zmínit historicky první mládežnické družstvo. Přihlásili jsme kategorii juniorů hrajících 2.ligu. Ti pod vedením Petra Penka ve své premiérové sezóně skončili na 5. místě ze sedmi týmů. Tímto byla v našem klubu položena tradice výchovy mládeže, na níž jsme v letech následujících navázali.

Sezóna 2002/2003 pro nás byla již čtvrtou soutěžní a působili jsme již jako zavedený florbalový oddíl. Muži si v Severozápadní lize vedli vcelku dobře a podle očekávání se umístili v horní polovině tabulky. Junioři ve svém druhém roce existence měli předpoklady ke zlepšeným výkonům. Hned po prvním turnaji nám však 4 hráči základní sestavy odešli do Kadaně. Dva z nich se později vrátili, zbylá dvojice ze závodního florbalu po nějaké době odešla. S nimi v sestavě bychom jistě měli na lepší, než 6.místo. Tým se opíral zejména o trojici Pelc, Píša, Borovička, která zařídila zhruba polovinu našich gólů. Po tomto roce nás čekala sezóna pátá, pro nás plná rozporuplných dojmů...

Událostmi nabitý byl ročník 2003/2004. Nejprve jsme pod svá křídla přibrali také družstvo starších žáků, takže jsme do soutěží vstupovali už se třemi týmy. Muži kráčeli přeborem suverénně, z osmnácti zápasů 15 vyhráli a z prvního místo opět po dvou letech vybojovali právo postupu do vyšší ligy. Po minulé zkušenosti už jsme věděli, co nás asi čeká a že bude potřeba se na nové soupeře dostatečně připravit. A proč to vlastně byla sezóna rozporuplných dojmů? Jednoduše proto, že s mládeží to u nás šlo z kopce. Nejvíce tím bylo postiženo družstvo juniorů, které postupně opustilo několik klíčových hráčů. Noví nepřicházeli a pokud ano, nedokázali své předchůdce výkonnostně nahradit. Místo snahy přidat v tréninku reagovali někteří na nelichotivé výsledky odchodem z týmu. Junioři se blížili do bezvýchodné situace. Na poslední turnaj odjelo pouhých 6 hráčů a brankář. Poté se mužstvo juniorů definitivně rozpadlo! Starší žáci ve svém prvním roce naopak obstáli, vyhráli přebor a postoupili.

Po dvojím jsme byli zvědaví, jak se s vyššími ligami popereme. U mužů se tato vyvíjela velmi podobně, jako před třemi lety. S jedním tréninkem týdně jsme na palubovce příliš neoslňovali. S přibývajícími porážkami procházela naše sestava „odtučňovací kůrou", a tak závěr sezóny 2004/2005 dohrávalo torzo týmu pouze z povinnosti. Opět jsme skončili předposlední a na pokraji rozkladu jsme padali zpět. S budoucností klubu to v této době vypadalo všelijak, zaznívali mnohé pesimistické návrhy. Bezpochyby jsme procházeli jedním z nejčernějších období naší dosavadní historie. Ale všechno špatné bylo nakonec k něčemu dobré. Očista ve vyšší soutěži oddělila v našich řadách zrno od plev. Zůstali ti, kteří byli ochotni na hřišti vypustit duši, ti, kteří měli ke klubu pevnou vazbu a nenechali by své spoluhráče ve štychu. A pouze díky těmto obětavcům jako se žádný černý scénář neuskutečnil a klub mohl plynule pokračovat i v další sezóně. A starší žáci? Z tohoto jejich ročníku se bohužel nedochovaly žádné výsledky, jistou pravdou však je, že ani jim se nepodařilo udržet vybojované pozice. V následujícím roce jsme tak měli začít znovu od podlahy...

Ústecký přebor mužů 2005/2006 pro nás byl doslova novým startem. Před začátkem soutěže jsme zdaleka nedisponovali tak širokým kádrem jako loni, avšak ti, kteří na naší soupisce byli, prošli v téměř kompletním složení celým ročníkem. Soutěžní pole bylo nebývale obsáhlé, liga měla celkem 13 účastníků. V početné konkurenci jsme po velmi dobrém podzimu figurovali na čelních příčkách. Pak ale přišel zimní spánek a jarní pozvolné probouzení, což nakonec nepřineslo lepší než 7.místo. Naším úspěchem byl bezproblémový chod týmu a fakt, že jsme se florbalem začali opět bavit. Na postup jsme v této době rozhodně neměli myšlenky, ambice ani výkonnost.

Slovem také o našem potěru. Ten skončil ve své lize starších žáků na pěkném třetím místě, které nám opět zaručovalo postup. Jenže mládežníků bylo málo, a proto nejenže jsme přenechali postup soupeřům, ale do příští sezóny jsme starší žáky vůbec nepřihlásili. Rozhodli jsme se pro spolupráci s druhým chomutovským týmem FbK Rafani. Oni měli mít družstvo starších žáků a my dorost. Tato spolupráce však skončila dříve, než začala, jelikož hráčská výpomoc nefungovala podle představ. A tak jsme v září kategorii žáků sami obnovili. Na přihlášení do soutěže už však bylo příliš pozdě, proto jsme začali opět od píky, pouze s tréninky.

Do ročníku 2006/2007 vstupoval tedy FbC 98 Chomutov s družstvy mužů a premiérově také kategorií dorostu, která byla ve struktuře ČFbU novinkou. Právě v tomto období by se daly hledat prvopočátky takříkajíc „nové éry". Došlo k drobným změnám ve vedení klubu a společně jsme začali pracovat na tom, abychom vytvořili stabilní a silný celek jako odrazový můstek k získávání budoucích sportovních úspěchů. Posíleni o kadaňské duo Jiří Schäfferhans a Hynek Novotný a také o několik dorostenců jsme si v soutěži dospělých vedli velmi obstojně. Poprvé v historii se v jedné lize sešly všechny tři chomutovské celky, FbC 98, Rafani a Lokomotiva. Zatímco Rafani byli jasně poslední, zbylí dva konkurenti bojovali na špičce tabulky. Lepším v tomto ročníku byl náš soupeř, který také slavil postup do 3.ligy. My jsme zůstali těsně za jejími branami. Přesto nám sezóna vlila do žil mírný optimismus. Věřili jsme, že jsme se vykročili správnou cestou. Dobrý pocit ze sezóny podpořili dorostenci, kteří v pětičlenném startovním poli skončili na třetí figuře. To nám vzhledem k reorganizaci soutěží a k faktu, že druhá Kadaň postup odmítla, zaručilo postup do 1.ligy. Vůbec poprvé se tak FbC 98 Chomutov dostal na seznam účastníků celostátní soutěže!

Na základě tohoto impulsu jsme se rozhodli vsadit na mládežnickou kartu ještě více. Vytvořili jsme po letech opět kategorii juniorů, ačkoliv jsme věděli, že hráče juniorského věku téměř nemáme. Měla sloužit jako zdroj dalších zápasových zkušeností hráčů a také jako herní možnost pro ty, kteří se nevejdou do sestavy dorostu. Kromě toho se do soutěže vrátili také starší žáci.

Do sezóny 2007/2008 jsme tak vykročili sebevědomě se čtyřmi družstvy. Ačkoliv jsme vůbec netušili, co nás v následujících měsících mělo čekat. Podzim byl podle očekávání, střídavě oblačný. Muži nezačali nejlépe, pohybovali se ve spodní polovině tabulky a výkony jsme jistě nikoho neoslnili. Po Novém roce jsme ale šli od vítězství k vítězství a toto tažení nám vyneslo konečné třetí místo, jež nakonec bohatě stačilo k cestě do 3.ligy. Aby těch trojek nebylo málo, tak junioři ve své 3.lize obsadili 3.místo, ačkoliv celou druhou polovinu sezóny nastupovali v dost improvizované sestavě. Dorostenci jsou kapitolou sami pro sebe. Naším cílem zprvu bylo udržení v nejvyšší soutěži, čas však ukázal, že si před sebe můžeme klást mnohem vyšší cíle. Ačkoliv jsme na třetí postupové místo do nadstavby poměrně výrazně ztráceli, chtěli jsme se o tuto „trofej" alespoň pokusit. Stejně jako muži, tak i dorostenci od ledna rozjeli sérii vítězství, které jim nakonec v dramatickém a emocionálním finiši základní části stačil k předstižení Liberce a zisku kýženého 3.místa. Nadstavbu jsme si užili jako třešničku na dortu za celoroční úsilí, avšak ani zde naše cesta neskončila. Díky domácímu vítězství nad Bohemkou jsme prošli dále do play off mezi nejlepších 8 týmů v České republice! Až zde nám ve čtvrtfinále vystavili stopku Buldoci z Brna. Nicméně, ročník z říše snů. Ještě ho podpořili starší žáci jednoduchým postupem z krajského přeboru! Postupy tří družstev nám stanovily jasný cíl a závazek do sezóny následující...

Této situace jsme opět využili k dalšímu postupnému rozvoji. Velmi důležitým krokem bylo po několika letech soupeření spojení s klubem TJ Lokomotiva, čímž jsme definitivně sjednotili dospělou scénu v Chomutově. V souvislosti s tím jsme vytvořili „B" tým mužů a pro nejmenší zájemce také kategorii mladších žáků, která se později těšila velkému ohlasu. A tak jsme opět k další, již desáté sezóně vzhlíželi s velkým očekáváním.

V soutěžním ročníku 2008/2009 jsme samozřejmě chtěli dobyté pozice udržet a stabilizovat se na této úrovni tak, abychom se z ní později mohli odrazit za plněním dalších, ještě vyšších cílů. Život nám do jisté míry komplikovala hráčská provázanost jednotlivých družstev. Zejména z toho důvodu skončili muži až na 9. místě, avšak mnohem důležitější pro nás je fakt, že jsme poprvé v historii Chomutova 3.ligu udrželi a tím splnili cíl. Junioři si vybrali velký kus smůly, když o pouhé tři góly jim unikl postup do 2.ligy. Dorostenci opět postoupili do nadstavby, opět sehráli vyrovnanou bitvu s Bohemians Praha, tentokrát se ale z postupu do vyřazovacích bojů radoval soupeř. Starší žáci hráli klidný střed tabulky, skončili pátí. Mladší žáci si při své premiéře vedli na výbornou, skončili o jediný bod na třetím místě. Zejména nám však přinesli pozitivní efekt v podobě velké spousty mladých, snaživých a talentovaných florbalistů.

Historie FbC 98 Chomutov se píše již jedenáctým rokem. K našemu klubu a jeho minulosti chováme patřičnou úctu. Ačkoliv jsme nikdy nebojovali v nejvyšších dospělých soutěžích, snažili jsme se vždy s maximální ctí a chutí hájit naše barvy. A právě proto je pro nás pohled do minulosti především velkým závazkem do dalších let...