Neděle 4. února nás zavedla do Loun k dalším dvěma ligovým utkáním. Odjelo nás míň, než bylo původně v plánu – 11 hráčů do pole a dva brankáři. Rodinné povinnosti nepustily Buřta a Dort se zase držel pravidla „nejdřív práce, potom zábava…“
Prvním soupeřem nám byl poslední celek tabulky FbK Prty. Měl to pro nás být trénink a příprava na další mnohem těžší souboje. Jenže místo abychom hráli svoji hru, jsme se přizpůsobili stylu soupeře, a proto hra vypadala tak, jak vypadala. Mírně řečeno, pro oko diváka nic moc. Bezbrankový stav trval osm minut, než nás poslal do vedení nekompromisní střelou zblízka Šafi. O 37 vteřin později se trefil i Martin Štika a zvýšením na 2:0 nás zase o malinko víc uklidnil. Po přestávkové poradě jsme druhou třetinu nezačali zrovna nejlépe. Snahu soupeře o tlak jsme ale odrazili a pak sami dvakrát skórovali. A znovu u toho byla naše nová posila Kapr, když nejdřív dal třetí gól sám a další pak připravil pro Penkiče. Za stavu 4:0 už nebylo co řešit. Postoloprtští však dvě minuty na to snížili střelou k tyči a zkazili jinak dobře chytajícímu Žatečákovi čisté konto. Do poslední třetiny jsme nastupovali oslabeni o Slabáka, jehož místo v obraně musel zastoupit do té doby alternující Brouk. I v posledních patnácti minutách byla hra stále stejná: urputná, bez kombinace, bez nahrávky, trochu na náhodu. Přesto to stačilo, abychom přidali další góly. Ve 48. minutě se trefil Izzy a necelé dvě minuty před koncem přidal svůj druhý gól i Penkič.
Výsledek 1:6 nás uspokojil, povinné vítězství a tři body jsme měli v kapse, ale předvedený výkon ideální nebyl.