No, k florbalu jsem se dostala, dá se říct, přes mého bratra, kterého táta nutil chodit do florbalového kroužku. Jenže mu to nějak nepřirostlo k srdci, a nakonec to dopadlo tak, že jsem mu zabavila florbalku a začala tam chodit já. (smích) Začala jsem už na základní škole, kde jsme chodili právě do takového kroužku, na střední jsem začala hrát za Hurrican KV, a pak následoval Florbal Chomutov.
Hrála jsi ve Varech, zkusila jsi trénovat i s kluky?
Hrála jsem za kluky, ale to bylo tak dávno, že už si to ani nepamatuju. (smích) Ale trénovala jsem s klukama v Plzni v rámci sportu na ZČU a rozhodně je to o dost rychlejší a možná i více o taktice. Ale nemůžu říct, že tvrdší. Holky tě pošlou k zemi spíš a mnohem radši než kluci, co jsem tak vypozorovala. Možná to bylo i tím, že se do toho báli opřít. (smích)
Z Karlových Varů jste do Chomutova přišly dohromady čtyři, postupně to opadlo, zkomplikovalo se dojíždění?
To je těžká otázka. Rozhodně to bylo dřív lepší, protože vždy bylo ke komu nasednout do auta a svézt se. Teď ale bydlím v Plzni, a tak je to s dojížděním trochu složitější. Jezdí ale holky z Klášterce, který je co by kamenem dohodil od mého bydliště. Takže když má moje auto ʺdobrej den“ a odveze mě aspoň tam, je to polovina výhry. (smích)
V nynější době jsi studentkou právnické fakulty v Plzni, máš možnost trénovat i tam?
Trénovala jsem s týmem FBC Plzeň, chodila na florbal v rámci školy a občas si pinknout s kamarády. Každý trénink měl něco do sebe, ale samozřejmě mi to nedá asi tolik, jako kdybych trénovala několikrát týdně v Chomutově. Na tréninky se snažím jezdit každý pátek, kdy se vlastně stihnu otočit i domů za rodinou, takže to mám 2v1. (smích)
Hrála jsi v loňské sezóně útok i obranu, která z těchto pozic Ti sedí víc?
V útoku jsem hrála už od začátku, poslední rok jsem zkoušela tedy i obranu a nemůžu říct, že by mi neseděla. Na což jsem přišla docela brzo po těch letech. (smích) Každý post má něco do sebe. Na útok jsem zvyklá, většinou vím, co mohu očekávat. V obraně se mi zas líbí ten rozhled. Člověk má víc času na tvorbu hry a zároveň soupeřům bere šance na góly, když je vytlačuje do méně výhodných prostorů. (smích)
Blíží se Czech Open 2018, máš nějaký osobní cíl během tohoto turnaje?
Můj osobní cíl je nezkolabovat z těch hrozných veder, co teď jsou. (smích) Ale když budu mluvit seriózně, tak bych hlavně chtěla být samozřejmě přínosná pro tým a dát do toho všechno.
V rámci Czech Openu máte ve skupině Hagfors IF Ungdom (SWE), MMKS Podhale II (POL) a Ivanti Tigers Jižní Město (CZE), jaké bys tipla výsledky, popřípadě z kolikáté pozice ze skupiny byste s ženami mohli postoupit do play-off?
Úplně se mi nechce tipovat výsledky, na koho máme a na koho zase ne. Ať to jsou Švédky, Polky, Etiopanky, kdokoliv, když do toho dáme srdíčko, kdo ví, kam až se můžeme dostat! (smích)
Máš nějakou osobnost, která Tě inspiruje?
Hm... to asi nemám. Určitě mnoho příběhů druhých lidí je velmi inspirativních, ale já spíš razím svou cestu. Někdo je inspirativní v tom, že si jde za svým cílem, jiný v tom, kolik toho najednou zvládá a žije na 100%. Klidně bych mohla pokračovat. Já inspiraci hledám ve všem a ve všech. Je lehké najít inspiraci, když člověk má otevřenou mysl.
Jsi před utkáním nervózní? Pokud ano, jak se dokáže zklidnit?
Jsem nervózní, ale nijak zvlášť, že bych z toho omdlévala. (smích) Většinou mě nervozita opustí ihned, jak vkročím do hřiště.