C H O M U T O V - Florbalový univerzál Vojtěch Semerád se během léta připravoval s chomutovským týmem. Před začátkem nové sezóny využil možnosti vycestovat v rámci ERASMUS do Finska. V severské zemi kromě studování sbírá i florbalové zkušenosti ve třetí nejvyšší lize v týmu SBS Wirmo. Před koncem letošního roku by se měl podle plánů vrátit do chomutovského dresu. Přinášíme vám rozhovor s ústeckým rodákem.
Tweet
Tisk stránky
Vojto, do severské země si odcestoval v rámci ERASMUS. Na jaké vysoké škole studuješ ve Finsku?
„Studuji zde na Turku School of Economics a to po dobu jednoho semestru. Styl výuky je hodně odlišný od toho, který máme na VŠE v Praze. Ve škole trávím tak 8 hodin týdně, což znamená dostavit se 2x, maximálně 3x do týdne. První týdny jsem si to hodně užíval, než jsem zjistil, že je to nahrazeno množstvím práce na doma. Na většinu kurzů je potřeba napsat seminární práci, případně každý týden poslat nějakou formu zpětné vazby na povinnou literaturu. Po skončení kurzu většinou následuje test psaný na počítači, přičemž si můžeme zvolit libovolný termín. Test je většinou formou eseje na nějaká témata. Ještě je potřeba zmínit, že jeden semestr je zde rozdělen na 2 periody, takže se v první části zabývám jen třemi předměty a v další části dalšími třemi, což mi přijde lepší, než mít 6 předmětů najednou a ty méně akutní vůbec neřešit. Každopádně ve zbytku pobytu budu muset ve škole přidat, jelikož jsem první část věnoval zejména florbalu a sportu. Mimochodem za poplatek 33 euro máme neomezený vstup do 6ti posiloven a každý den na výběr z 20ti různých sportovních lekcí, což vysvětluje, proč mi stále ještě chybí některé zkoušky z 1.periody (úsměv)." Ochutnal jsi už nějakou místní specialitu?
„Žádnou místní specialitu jsem neochutnal a při místních cenách bych se asi nedoplatil. Jakožto studenti se tu ale máme možnost stravovat v menzách, kterých je v okolí školy a v centru města asi 9 a většina je něčím speciální. Pro mě to znamená 2x denně 3 plné talíře. Jeden s hlavním jídlem a přílohou, druhý zelenina a ovoce a třetí různé druhy pečiva. To vše za 2,60. Jeden místní zvyk tu přeci jen je a to brát si každému jídlu sklenici s vodou a sklenici s mlékem, Finové se po něm cítí silnější."Vojtěch Semerád nasbíral během pěti utkání v dresu SBS Wirmo dvě asistence
Jak jsi na tom s finštinou? Rozumíš spoluhráčům?
„Kurz finštiny je zatím jediný, ze kterého jsem složil zkoušku. Finština je ale strašně složitý jazyk, takže věty nepřipadají v úvahu. Nejužitečnější jsou určitě čísla, díky nim se můžu orientovat při tréninku. Spoluhráči mluví převážně finsky, takže se snažím aspoň něco pochytit. Musím říct že už se těším na jakékoliv pokyny v češtině. Hodně častá je situace kdy se přeruší hra, trenér vypadá dost naštvaně, mluví 10 minut, posouvá magnety na tabulce a mně se pak dostane překladu "Nothing special, just play"." Je nějaký rozdíl mezi českou první ligou a třetí nejvyšší soutěží ve Finsku?
„Hodně pozitivní rozdíl je určitě v cestování (úsměv). Zatím jsme nejdále jeli k venkovnímu zápasu 80 kilometrů. Myslím si, že naše 1.liga a finská 3. nejvyšší soutěž mají srovnatelnou kvalitu. Přístup mi zde ale přijde rozdílný. Mám pocit, že Finové mají hrozně rádi ten sport jako takový, kdežto u nás se řeší hodně věcí okolo. Například vůbec nehraje roli umístění týmu v tabulce a stejně tak jsem nikoho neviděl řešit počet kanadských bodů. Myslím, že zejména přístup každého jednoho klubu a hráče v lize ji dodává velkou kvalitu. Jinak je naše liga více o taktice, individuálních schopnostech hráčů v týmu a také osobních soubojích. Finové taktiku řeší minimálně a ve hře především hrají než přemýšlí. V tom mi přijde největší a zásadní rozdíl a začátky pro mě nebyly jednoduché. Zatímco v Česku si za střídání nahrajeme 10x a jednou vystřelíme, oni si nahrají 30x a vystřelí 3x. Jakmile vidí volného hráče kdekoliv, okamžitě nahrají a běží na jinou pozici. V Česku je také občas populární bránit s míčkem, ale Finové znají jen útok. Všechno co hráči dělají na hřišti je s cílem dát gól. Musím také říct, že jsem měl štěstí na tým a v zápasech proti mě většinou nestojí tak dobří hráči jako v tréninku."
Sleduješ pravidelně zápasy Chomutova?
„Zápasy Chomutova sleduji pravidelně na video přenosech a přijde mi, že naši situaci řeším ještě víc, než když hraju. Uz od začátku týdne koukám jakého máme dalšího soupeře, sleduji tabulku, čtu články. A speciálně u videa jsou to většinou větší nervy, než když sám hraji. Z výsledků mám samozřejmě velkou radost (úsměv)." Ještě před Vánoci bys měl stihnout utkání s Petrovicemi. Jak se těšíš na návrat do České republiky?
"V době zápasu s Petrovicemi bych už měl být v Česku. Nevím ještě, zda budu moct hrát nebo se bude ještě dokončovat přestup zpět, ale bylo bych moc rád kdybych domácí zápas před Vánoci stihl. Už mi Česko i Chomutov dost chybí a určitě se těším."
„Studuji zde na Turku School of Economics a to po dobu jednoho semestru. Styl výuky je hodně odlišný od toho, který máme na VŠE v Praze. Ve škole trávím tak 8 hodin týdně, což znamená dostavit se 2x, maximálně 3x do týdne. První týdny jsem si to hodně užíval, než jsem zjistil, že je to nahrazeno množstvím práce na doma. Na většinu kurzů je potřeba napsat seminární práci, případně každý týden poslat nějakou formu zpětné vazby na povinnou literaturu. Po skončení kurzu většinou následuje test psaný na počítači, přičemž si můžeme zvolit libovolný termín. Test je většinou formou eseje na nějaká témata. Ještě je potřeba zmínit, že jeden semestr je zde rozdělen na 2 periody, takže se v první části zabývám jen třemi předměty a v další části dalšími třemi, což mi přijde lepší, než mít 6 předmětů najednou a ty méně akutní vůbec neřešit. Každopádně ve zbytku pobytu budu muset ve škole přidat, jelikož jsem první část věnoval zejména florbalu a sportu. Mimochodem za poplatek 33 euro máme neomezený vstup do 6ti posiloven a každý den na výběr z 20ti různých sportovních lekcí, což vysvětluje, proč mi stále ještě chybí některé zkoušky z 1.periody (úsměv)." Ochutnal jsi už nějakou místní specialitu?
„Žádnou místní specialitu jsem neochutnal a při místních cenách bych se asi nedoplatil. Jakožto studenti se tu ale máme možnost stravovat v menzách, kterých je v okolí školy a v centru města asi 9 a většina je něčím speciální. Pro mě to znamená 2x denně 3 plné talíře. Jeden s hlavním jídlem a přílohou, druhý zelenina a ovoce a třetí různé druhy pečiva. To vše za 2,60. Jeden místní zvyk tu přeci jen je a to brát si každému jídlu sklenici s vodou a sklenici s mlékem, Finové se po něm cítí silnější."
„Kurz finštiny je zatím jediný, ze kterého jsem složil zkoušku. Finština je ale strašně složitý jazyk, takže věty nepřipadají v úvahu. Nejužitečnější jsou určitě čísla, díky nim se můžu orientovat při tréninku. Spoluhráči mluví převážně finsky, takže se snažím aspoň něco pochytit. Musím říct že už se těším na jakékoliv pokyny v češtině. Hodně častá je situace kdy se přeruší hra, trenér vypadá dost naštvaně, mluví 10 minut, posouvá magnety na tabulce a mně se pak dostane překladu "Nothing special, just play"." Je nějaký rozdíl mezi českou první ligou a třetí nejvyšší soutěží ve Finsku?
„Hodně pozitivní rozdíl je určitě v cestování (úsměv). Zatím jsme nejdále jeli k venkovnímu zápasu 80 kilometrů. Myslím si, že naše 1.liga a finská 3. nejvyšší soutěž mají srovnatelnou kvalitu. Přístup mi zde ale přijde rozdílný. Mám pocit, že Finové mají hrozně rádi ten sport jako takový, kdežto u nás se řeší hodně věcí okolo. Například vůbec nehraje roli umístění týmu v tabulce a stejně tak jsem nikoho neviděl řešit počet kanadských bodů. Myslím, že zejména přístup každého jednoho klubu a hráče v lize ji dodává velkou kvalitu. Jinak je naše liga více o taktice, individuálních schopnostech hráčů v týmu a také osobních soubojích. Finové taktiku řeší minimálně a ve hře především hrají než přemýšlí. V tom mi přijde největší a zásadní rozdíl a začátky pro mě nebyly jednoduché. Zatímco v Česku si za střídání nahrajeme 10x a jednou vystřelíme, oni si nahrají 30x a vystřelí 3x. Jakmile vidí volného hráče kdekoliv, okamžitě nahrají a běží na jinou pozici. V Česku je také občas populární bránit s míčkem, ale Finové znají jen útok. Všechno co hráči dělají na hřišti je s cílem dát gól. Musím také říct, že jsem měl štěstí na tým a v zápasech proti mě většinou nestojí tak dobří hráči jako v tréninku."
„Zápasy Chomutova sleduji pravidelně na video přenosech a přijde mi, že naši situaci řeším ještě víc, než když hraju. Uz od začátku týdne koukám jakého máme dalšího soupeře, sleduji tabulku, čtu články. A speciálně u videa jsou to většinou větší nervy, než když sám hraji. Z výsledků mám samozřejmě velkou radost (úsměv)." Ještě před Vánoci bys měl stihnout utkání s Petrovicemi. Jak se těšíš na návrat do České republiky?
"V době zápasu s Petrovicemi bych už měl být v Česku. Nevím ještě, zda budu moct hrát nebo se bude ještě dokončovat přestup zpět, ale bylo bych moc rád kdybych domácí zápas před Vánoci stihl. Už mi Česko i Chomutov dost chybí a určitě se těším."