Nečekaný konec, Petr Pastor se rozhodl ukončit sezónu!

Pasty, rozhodl ses ukončit letošní sezónu. Co se stalo?

„Momentálně nemám chuť se svým zdravotním stavem v sezóně dále pokračovat. Ač se to může zdát jakkoliv dobré, necítím na hřišti lehkost jako dříve. Operace, kterou jsem podstoupil v dubnu, měla všechny tyto problémy vyřešit. Bohužel, po letním turnaji Czech Open se to zlomilo a od té doby mi koleno nedovoluje trénovat na 100 %. Loňskou sezónu jsem trénoval 7-8x týdně, cítil jsem se víc než v pohodě. Teď když člověk trénuje 2x týdně, ani z toho nemá radost. Předtím mě florbal neskutečně bavil, což bylo i díky neuvěřitelným spoluhráčům v lajně. Bohužel Petr Linc se teprve nedávno zapojil do tréninkového procesu a necítí se na to, aby hrál v první lajně a Daniel Fokt se naopak před nějakým časem zranil. Žádná vazba z tak úspěšného útoku, jaký byl loni, už není.

Momentálně nejsem vůbec spokojený se svojí hrou a nepřijdu si pro tým užitečný. Několikrát jsem se přesvědčoval, že to všechno půjde, ale zápas s Petrovicemi a třeba i s Ústím mi ukázal jasný blok, jelikož jsem se už před nějakou dobou rozhodl jít na další operaci. Čeká mě plastika přetrženého vazu v koleni, které mě už několik let zlobí, ale až teď se to s ním nedá vydržet. Domluva s trenérem byla původně taková, že odehraji zápasy do 25. 11. 2018, jelikož poté odlétám na měsíc do zahraničí a 2. 1. 2019 podstoupím operaci, která mě vyřadí z florbalu na dalších 9 měsíců. Bohužel hlava je už nastavena na tento termín a to je v zápase znát. Na střídačce najednou nepřemýšlíte nad zápasem, ale nad tím, že za měsíc a půl je po sezóně. Nemáte žádnou motivaci, akorát odpočítáváte jeden zápas po druhém. Nechci říct, že mě florbal nebaví, pro mě je florbal středem vesmíru, jako je pro JJ68 hokej. Mám ho rád, ale momentálně to takto prostě dál nejde.

Že budeme mezi Top 6, jsem věděl už před začátkem sezóny. Výsledky máme nejlepší, jaké tu kdy byly, což je způsobeno hlavně tím, že poprvé máme tři vyrovnané lajny. Ale mně osobně v tom chybí více volnosti, jako tomu bylo v loňské sezóně. Pak to všechny baví víc a to je právě to, proč ten florbal všichni hrajeme." (úsměv)

Co Tě vedlo k zahájení sezóny, když jsi již od Czech Openu pociťoval, že koleno není stoprocentní?

„Od prvního zápasu to hraji spíše pro lidi, které mám rád a na kterých mi záleží. Hrozně mě těší, že na každý zápas dorazí kamarádi a rodina, ale uvědomil jsem si, že jen kvůli tomu to opravdu hrát nejde. Když člověk není zdravotně 100% připravený, tak se jen trápí."

Kdy Tě budou moci fanoušci vidět naposledy na hřišti a jak to vidíš s prací v klubu?

„Poslední zápas jsem se rozhodl odehrát 14. 11. 2018 proti Superligové Bohemce, ale nadále se budu plně věnovat programu Indivindy a práci v klubu. Neskutečně mě baví příprava hráčů, kteří na sobě chtějí pracovat. Jejich úsilí a práce jde v zápasech vidět již teď. Já jim pomůžu, jak jen to půjde. Nejvíc mě baví trénovaní s Martinem Peksou.

Náš vztah se za poslední rok změnil a je jak mladší brácha. Řešíme spolu úplně všechno a právě takový vztah dopomáhá k tomu, aby z něj vyrostl úspěšný hráč a hlavně i člověk. Chci mu předat všechno, co o florbale vím a také kvůli němu se chci dát zdravotně dohromady, protože spolu máme několik cílů, které si splníme. Před 7 lety si mě vzala do parády Vlastička a udělala ze mě dobrého hráče a hlavně skutečného sportovce, a tak se v tomto pokusím pokračovat."

Naznačil jsi, že Tě ani tato operace od florbalu neodradí, můžeme se na Tebe tedy příští sezónu těšit?

„Jak říkám s mým nejlepším kamarádem: „NIC nekončí, NÁM teprve všechno začíná.“ Jestli se operace povede, tak se teprve začnou dít věci. Budu mít kolem sebe tým plný neskutečně úžasných lidí, kteří mi pomůžou dostat se zpět do formy.

Jedná se nejen o Elišku Vrátnou, fyzioterapeutku z IKEMU, ale také o Vlastičku Bartelsovou, která mě vždy připravila na Superligu. S přípravou začneme hned druhý den po operaci. Každý den mě budou čekat rehabilitace s Eliškou, plán už máme teď připravený. Poté se mě ujme právě Vlastička. Bude to náročných 9 měsíců, ale bude to velký a už teď se na to těším!"

Nějaká poslední slova, přání na závěr?

„Přeji klukům, ať sezónu zakončí cílem, jaký jsme si ještě před ní stanovili. Hlavně to všichni musí hrát na „pohodindu“ a také je to musí bavit. (úsměv) Zdravím Andyho do Rigy a všechny kamarády po republice."