C H O M U T O V - Vrátila se po vážném zranění do ženského týmu ještě silnější než dřív. Maká na sobě v posilovně a mimo florbalu stíhá hrát i futsal a studovat na vysoké škole. Je cílevědomá a jejím sportovním vzorem není florbalista, ale hokejista Jan Rutta. To je vždy usměvavá - Eliška Šidlochová - hrající s číslem šest!
Eliško, máš za sebou vážné zranění, které ti na nějakou dobu dalo stopku ve všech sportech, které děláš. Jaký byl návrat po zranění do týmu?
Návrat do týmu nebyl vůbec jednoduchý. Po osmi měsících se vrátit zpět do tempa a zařadit se mezi holky, které absolvovaly celou letní přípravu, bylo těžké. Snažila jsem se ale nahnat sílu v posilovně a mezi to vmísit i výjezdy na kole.
Můžeš konkrétně specifikovat, jaký úraz si prodělala? Podporoval tě tým při léčbě?
V lednu, během zápasu proti Plzni, mi soupeřka zarazila hokejku přímo pod koleno a tím pro mě sezóna ihned skončila. Po psychické stránce jsem byla úplně na dně, ale tým mě neustále povzbuzoval a dodával mi tu chybějící energii.
I přes veškerou podporu mám na jazyku jednu ošemetnou otázku - omezuje tě zranění i nadále při hře?
Ještě nejsem stoprocentně v pořádku, takže tam omezení jsou. Do soubojů stále nejdu tak, jak bych si představovala, ale v zápase se snažím na bolest nemyslet a soustředit se na svůj odvedený výkon.
Co je tvým cílem v aktuální sezóně? Bereš ohled na to, že noha ještě není stoprocentní?
Vždycky jsem měla ty nejvyšší cíle, a to platí, bez ohledu na mé zranění. Chtěla bych s týmem dosáhnout minimálně třetího místa v 1.lize a z osobního hlediska překonat hranici 15 bodů.
Jak hodnotíš dosavadní výkon ženského týmu v první lize?
Vůbec si nevedeme špatně. Některé zápasy byly skvěle odmakané, v některých chybělo štěstí, pár se jich pokazilo. Máme skvělou partu, která nás může posunout velmi vysoko. Nesmíme ale skládat zbraně a jít dál zápas od zápasu k našemu vytyčenému cíli.
Vím o tobě, že mimo sportu stále studuješ. Je těžké byt studentem vysoké školy a zároveň se naplno věnovat sportu?
Upřímně jsem to čekala jednodušší, ale zvládnout se to dá. Člověk si ten čas musí udělat a něco tomu obětovat. Pokud chce, zvládne to bez větších problémů a ještě mu zbyde čas na ostatní koníčky.
Přemýšlela si někdy o budoucnosti trenérky?
Těžká otázka. V současné době dělám rozhodčí pro Český florbal, čemuž bych se do budoucna chtěla nadále věnovat. Jestli zbyde čas i na trénování, nebráním se tomu.
Máš nějaký sportovní vzor?
Ano, je to Honza Rutta. Přestože není florbalista, motivuje mě jeho přístup k práci a tvrdá dřina, díky které došel z Extraligy až do NHL.
Stíháš mimo florbalu ještě nějaký jiný sport?
Současně s florbalem hraji ještě futsal za Kadaň, což je má další neodmyslitelná část života. S míčem u nohy jsem se narodila, a tak to navždy zůstane.
Vraťme se ještě k florbalu. Jaký máš pocit, když někdo řekne slovo florbal? Může byt florbal životním stylem?
Za poslední roky mi to slovo dalo hrozně moc. Ukázalo mi cestu k úspěchu, útěk od problémů, ale také mě naučil poznávat, milovat, a především myslet. Nyní je florbal to největší, co v mém srdci je, a určitě může být pro spoustu lidí životním stylem.
