Návrat do týmu nebyl vůbec jednoduchý. Po osmi měsících se vrátit zpět do tempa a zařadit se mezi holky, které absolvovaly celou letní přípravu, bylo těžké. Snažila jsem se ale nahnat sílu v posilovně a mezi to vmísit i výjezdy na kole.
Můžeš konkrétně specifikovat, jaký úraz si prodělala? Podporoval tě tým při léčbě?
V lednu, během zápasu proti Plzni, mi soupeřka zarazila hokejku přímo pod koleno a tím pro mě sezóna ihned skončila. Po psychické stránce jsem byla úplně na dně, ale tým mě neustále povzbuzoval a dodával mi tu chybějící energii.
I přes veškerou podporu mám na jazyku jednu ošemetnou otázku - omezuje tě zranění i nadále při hře?
Ještě nejsem stoprocentně v pořádku, takže tam omezení jsou. Do soubojů stále nejdu tak, jak bych si představovala, ale v zápase se snažím na bolest nemyslet a soustředit se na svůj odvedený výkon.
Co je tvým cílem v aktuální sezóně? Bereš ohled na to, že noha ještě není stoprocentní?
Vždycky jsem měla ty nejvyšší cíle, a to platí, bez ohledu na mé zranění. Chtěla bych s týmem dosáhnout minimálně třetího místa v 1.lize a z osobního hlediska překonat hranici 15 bodů.
Jak hodnotíš dosavadní výkon ženského týmu v první lize?
Vůbec si nevedeme špatně. Některé zápasy byly skvěle odmakané, v některých chybělo štěstí, pár se jich pokazilo. Máme skvělou partu, která nás může posunout velmi vysoko. Nesmíme ale skládat zbraně a jít dál zápas od zápasu k našemu vytyčenému cíli.
Vím o tobě, že mimo sportu stále studuješ. Je těžké byt studentem vysoké školy a zároveň se naplno věnovat sportu?
Upřímně jsem to čekala jednodušší, ale zvládnout se to dá. Člověk si ten čas musí udělat a něco tomu obětovat. Pokud chce, zvládne to bez větších problémů a ještě mu zbyde čas na ostatní koníčky.
Přemýšlela si někdy o budoucnosti trenérky?
Těžká otázka. V současné době dělám rozhodčí pro Český florbal, čemuž bych se do budoucna chtěla nadále věnovat. Jestli zbyde čas i na trénování, nebráním se tomu.
Máš nějaký sportovní vzor?
Ano, je to Honza Rutta. Přestože není florbalista, motivuje mě jeho přístup k práci a tvrdá dřina, díky které došel z Extraligy až do NHL.
Stíháš mimo florbalu ještě nějaký jiný sport?
Současně s florbalem hraji ještě futsal za Kadaň, což je má další neodmyslitelná část života. S míčem u nohy jsem se narodila, a tak to navždy zůstane.
Vraťme se ještě k florbalu. Jaký máš pocit, když někdo řekne slovo florbal? Může byt florbal životním stylem?
Za poslední roky mi to slovo dalo hrozně moc. Ukázalo mi cestu k úspěchu, útěk od problémů, ale také mě naučil poznávat, milovat, a především myslet. Nyní je florbal to největší, co v mém srdci je, a určitě může být pro spoustu lidí životním stylem.
